ZNOVUZROZENÍ 
Prvním zážitkem počátečního stadia je znovuzrození.
Z hlediska poznání života znovuzrození znamená, že člověk vedle svého původního života získává život Boha. Avšak co je znovuzrození a k čemu při něm dochází z hlediska zkušenosti?
I. ZNOVUZROZENÍ JE:
1. Ta část zážitku spásy, která se týká života
Příběh o tom, jak jsme byli spaseni, je příběhem o našem zážitku Boží spásy. Boží spása je nesmírně plná a dokonalá. Zahrnuje v sobě odpuštění hříchů, očištění, posvěcení, ospravedlnění, vysvobození z otroctví, znovuzrození a tak dále. To vše jsou části Boží spásy. Ale pouze znovuzrození se týká života. Odpuštění našich hříchů se netýká života. Očištění našich hříchů, naše posvěcení a naše ospravedlnění se také netýkají života. Dokonce ani naše vysvobození z otroctví nemůže být zcela záležitostí života, protože tato zkušenost na jednu stranu znamená, že jsme zproštěni zákona, a na druhou stranu, že jsme vysvobozeni z otroctví hříchu. Nic z toho se však zcela netýká života. To vše Bůh sice na nás vykonal. Znovuzrození je však v Boží spáse jedinou částí, která se týká života. Když tedy zakoušíme Boží spásu, jedině znovuzrození je zážitkem té části, která se týká života.
2. Těžiště zážitku spásy
Znovuzrození je v zážitku spásy částí, která se týká života. Je tedy těžištěm zážitku spásy, protože ústředním záměrem Boha při našem spasení je, abychom obdrželi Boží život. Proto nám Bůh odpustil hříchy, proto nás očistil, proto nás posvětil, proto nás ospravedlnil a proto nás vysvobodil. To vše vykonal z jediného důvodu – abychom se znovu narodili. Znovuzrození je tedy těžištěm Boží spásy a zároveň těžištěm našeho zážitku Boží spásy.
3. Počátek zkušenosti života
První zkušeností života je znovuzrození. Bez znovuzrození jsme ještě nezačali zakoušet život. Život začínáme prožívat až po svém znovuzrození. Proto je znovuzrození z hlediska zkušenosti počátkem zkušenosti života.
4. Vstup Božího života do nás
Znovuzrozením získáváme vedle svého původního života Boží život. V okamžiku našeho znovuzrození do nás vstoupil Boží život. Znovuzrození je tedy vstupem Božího života do nás.
5. Narození Krista v našem nitru
Znovuzrození je nejen vstupem Božího života do nás, ale též narozením Krista v našem nitru. Když do nás v Kristu vstupuje Boží život a dává nám nové narození, na jednu stranu se jedná o vstup Božího života do nás, a na druhou stranu můžeme říci, že se v našem nitru rodí Kristus. Narození Krista v našem nitru znamená, že se Kristus narodil ještě jednou. Při každém znovuzrození člověka se Kristus opět rodí v lidství. Znovuzrození je tedy narozením Krista v našem nitru.
6. Počátek nového člověka
Znovuzrození je rovněž počátkem nového člověka v našem nitru. Všechno, co ve svém duchovním životě prožíváme, se týká nového člověka v našem nitru, a tento nový člověk vzniká v okamžiku našeho znovuzrození. Před znovuzrozením jsme byli v Adamovi, padlém hříšníku, starém člověku. Avšak když jsme se znovu narodili, vstoupil do nás Boží život v Kristu. Tento život je novým prvkem a když se promísí s naším duchem, stává se novým člověkem v našem nitru. Proto každý z nás, kdo se znovu narodil, je dvojím člověkem: na jednu stranu jsme starým člověkem v Adamovi, jsme padlí; a na druhou stranu jsme novým člověkem v Kristu, jsme spasení. Tento nový člověk vzniká v okamžiku našeho znovuzrození. Proto je znovuzrození počátkem nového člověka.
II. STAV PŘED, BĚHEM A PO ZNOVUZROZENÍ
Zážitek znovuzrození se týká zejména čtyř oblastí: naší přirozenosti, našeho srdce, našeho ducha a Božího života. Nyní se z hlediska zmíněných čtyř oblastí podíváme na náš stav před znovuzrozením, během znovuzrození a po znovuzrození.
1. Stav před znovuzrozením
Zaprvé, naše přirozenost je zkažená. V Jeremjášovi 17,9 se píše: „Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?“ I když tento verš zmiňuje lidské srdce, ve skutečnosti hovoří o lidské přirozenosti. Vidíme tedy, že před znovuzrozením je naše původní přirozenost úskočná a pokřivená, nevyléčitelná a neschopná vyrovnat se Boží přirozenosti.
Zadruhé, naše srdce je vůči Bohu zatvrzelé. Ezechiel 36,26 mluví o našem původním srdci jako o „srdci kamenném.“ To znamená, že před znovuzrozením je naše srdce vůči Bohu vždy odbojné, neústupné a tvrdé jako kámen.
Zatřetí, náš duch je vůči Bohu mrtvý. Pro naše hříchy (Ef 2,1) je náš duch před znovuzrozením vůči Bohu mrtvý a ztratil svou schopnost dotýkat se Boha. Proto nemůžeme navázat společenství s Bohem, ani nedokážeme rozumět Božím duchovním věcem.
Začtvrté, člověk je odcizen od života Božího. Jelikož přirozenost neznovuzrozeného člověka je zkažená, jeho srdce vůči Bohu je zatvrzelé a jeho duch vůči Bohu je mrtev, jeho osobnost jakožto celek je odcizena od života Božího (Ef 4,18).
Takový je náš stav před znovuzrozením.
2. Stav během našeho zážitku znovuzrození
Zaprvé, vidíme, že naše přirozenost je zkažená. Ačkoliv naše přirozenost byla zkažená již před znovuzrozením, my jsme o tom nevěděli. Svou zkaženost vidíme na základě osvícení Duchem Svatým v okamžiku znovuzrození. Tehdy poznáváme, že zkažené jsou nejen naše skutky navenek, ale i přirozenost v našem nitru.
Zadruhé, naše srdce je zkroušené a činí před Bohem pokání. Prožíváme-li znovuzrození a Duch Svatý nás osvěcuje, vidíme, že jsme zkažení, že hřešíme proti Bohu i proti člověku. Tehdy nás naše srdce napomíná, je zkroušené a činí pokání před Bohem.
Zatřetí, náš duch je před Bohem zkroušený. Naše srdce činí pokání, a tudíž i duch hluboko v našem nitru se cítí neobyčejně zkroušený. Náš duch se v oné chvíli podobá „zkroušenému duchu“ v Žalmu 51,19 (v anglickém překladu je „zlomený duch“ - pozn. překl.). Prožíváme-li nové narození z Ducha Svatého, náš duch hluboko v našem nitru se cítí zkroušený – skutečně, jakoby byl zlomený.
Začtvrté, člověk přichází do styku s Božím životem. Od okamžiku, kdy člověk zhřešil, padl a byl vyhnán ze zahrady v Edenu, střežili cherubové s plamenným mečem cestu ke stromu života (Gn 3,24). Člověk již nemohl přijít se stromem života do styku a nemohl získat Boží život. Nebylo to možné, dokud Pán Ježíš neprolil svou krev a nezemřel na kříži. Tím naplnil požadavky Boží slávy, svatosti a spravedlnosti a otevřel cestu, která vede k Božímu životu. Díky našemu přijetí Pána Ježíše Krista za svého Spasitele, když se projevily naše zkroušenost, pokání a víra, můžeme v okamžiku znovuzrození svým duchem kontaktovat Boží život, který je v Kristu. Neboť život Boha je v Božím Synu, Pánu Ježíši Kristu (1J 5,11).
3. Stav po znovuzrození
Zaprvé, cítíme, že naše přirozenost je zkažená. V okamžiku znovuzrození vidíme, že naše přirozenost je zkažená. Po znovuzrození si na základě tohoto počátečního poznání neustále uvědomujeme, že naše vlastní přirozenost je zkažená.
Zadruhé, naše srdce je vůči Bohu poddajné. Srdce, které je před znovuzrozením vůči Bohu tvrdé jako kámen, prožívá v okamžiku znovuzrození pokání, je vůči Bohu poddajné a stává se „srdcem z masa“ (Ez 36,26). Naše obměkčené srdce touží milovat Boha a přibližuje se k Bohu. Přeje si být ve styku s duchovními věcmi a s radostí přijímá a poslouchá Boží příkazy. Není neústupné ani odbojné. Ačkoliv občas není schopno poslechnout, přece je vždy ochotné poslouchat.
Zatřetí, náš duch je vůči Bohu obživen. Duch, který byl před znovuzrozením mrtev, je díky svému kontaktu s Božím životem během znovuzrození obživen Boží mocí vzkříšení. Obživený duch se může dotýkat Boha, mít společenství s Bohem, rozumět Božím duchovním věcem a přijímat sílu k činění Boží vůle.
Začtvrté, máme Boží život. Protože jsme během znovuzrození přišli do styku s Božím životem a přijali ho, máme v sobě život Boha. Zároveň jsme dostali i Boží přirozenost, která je obsažena v Božím životě.
Hovoříme-li tedy o zážitku znovuzrození z hlediska naší přirozenosti, našeho srdce, našeho ducha a Božího života, všechny změny, ke kterým došlo během znovuzrození, jsou velmi zřetelné. Naše přirozenost před znovuzrozením je zkažená; ve chvíli znovuzrození vidíme, že je zkažená; a po znovuzrození neustále cítíme, že je zkažená. Naše srdce je před znovuzrozením vůči Bohu tvrdé; ve chvíli znovuzrození činí hluboké pokání; a po znovuzrození je vůči Bohu poddajné. Náš duch je před znovuzrozením mrtvý; ve chvíli znovuzrození je zkroušený; a po znovuzrození je vůči Bohu živý. Před znovuzrozením jsme byli Božímu životu odcizeni; ve chvíli znovuzrození s Božím životem přicházíme do styku; a po znovuzrození Boží život máme. Máme-li jasno v těchto několika bodech, důkladně jsme porozuměli zážitku znovuzrození.
© 2002 Living Stream Ministry
První vydání -- prosinec 2002